Ghostwriter
Zde je pár myšlenek o roli a práci
ghostwritera. Chcete-li se dozvědět více o našich službách, navštivte,
prosím, stránku: Ghostwriting:
tvůrčí psaní za Vás.
Michaela Freeman
Má pisatelská historie
Tvůrčí psaní mne chytlo vlastně hned, jak jsem se naučila psát.
Nejřív jsem byla asi jediným dítětem ve třídě, které se těšilo
na slohové
práce,
pak jsem psala extrémně dlouhé dopisy, povídky a básničky a dnes
umím napsat prakticky cokoli. To, že jsem vlastně ghostwriterem,
jsem si ale dlouho neuvědomovala.
Psaní textů na weby
Když dělám weby, je příprava textů součástí mojí práce - tedy
proto, že to umím a baví mě to. Můj přístup je někde mezi novinařinou
a marketingem. Mám-li udělat dobrý web, musím od klienta zjistit,
co vlastně nabízí a pak přijít na to, jak to prezentovat. A musím
také počítat s tím, že sám klient to možná nepovažuje za zajímavé,
je ve své práci zaběhlý a i neobvyklé věci mu přijdou nudné. Takže
je na mně, abych to z klientů vydolovala, sepsala a předala dál.
Pamatuji si jednu mou klientku, která jen tak mimochodem
prohodila, že zákazníci jim mohou volat 24 denně, 7 dní v týdnu.
Nepovažovala to za nic zvláštního a narazily jsme na to až na stránce
s kontakty. Zeptala jsem se jí, zda je to v jejím oboru běžnou
službou. Nebylo. Tato informace se nakonec stala prominentní součástí
její prezentace.
Jindy mi klienti tvrdí, že nemají co napsat do sekce "Často
kladené dotazy" ... dokud se nezačnu ptát stejně, jako jejich
zákazníci. Několik klientů mi také řeklo, že na svůj podnik začali
být hrdí, až když ho viděli v hotové prezentaci ... teprve tehdy
jim došlo, že opravdu mají co nabídnout. Z toho mám zvlášť velkou
radost.
Psaní pro vlastní projekty
Trochu jiné je to u mých neziskových projektů, kde své články
a prezentace občas i podepíšu. V oboru terapií za pomoci zvířat,
kterými se už téměř deset let zabývám, jsem vytvořila metodické
materiály, spoustu textů na web, do brožur a letáků, powerpointové
prezentace, právní dokumenty, kapitolu do monografie, příspěvky
do sborníků a kupu všemi proklínaných, ale velmi užitečných, organizačních
formulářů.
A právě z tohoto oboru přišel impuls pro to, abych psaní brala
vážně. Jednou jsem zaslechla kolegyni Věru, když si povídala s
naší dobrovolnicí: "To ti je úžasný, Míše můžeš hodit na hlavu
cokoli a ona si s tím poradí. Já jí vždycky pošlu nějaký seznam
bodů a vrátí se mi celý článek! Nechápu, jak to dělá." Tohle
mne velmi překvapilo, protože mi vždycky přišlo samozřejmé, že
každý, kdo umí mluvit tak rychle jako Věra, musí přece taky umět
psát! Inu, nemusí.
Buňky na psaní
Většina lidí má velmi rozvinuté analytické myšlení - tedy to,
kterým věci zkoumáme a rozebíráme (občas i donekonečna). Psaní
vyžaduje dobrý analytický základ, ale samo o sobě je procesem syntézy,
kdy něco skládáme dohromady a tvoříme. Současně
vyžaduje silnou
představivost a asociaci. Talent ale není všechno.
Tak jako každá jiná dovednost i psaní vyžaduje cvik.
Když se ocitnete ve společnosti spisovatelů, můžete pozorovat,
čím se baví. Zcela automaticky začnou kolem jakéhokoli nápadu budovat
příběh. Na začátku je něco banálního jako třeba jablko. Chvíli
řeší, jestli je takhle vyleštěné nebo se leskne od přírody. Pak
někdo
vymyslí, jaké to je být profesionálním leštičem jablek. Následně
někdo jiný vymyslí, jakou má leštič jablek doma manželku, kde bydlí
a kolik má dětí a jak se k leštění jablek dostal. Všichni se u
toho hodně nasmějeme, protože čím absurdnější příběh vymyslíme,
tím lépe. Bezděky si tak ale všichni procvičují fantazii
a asociaci.
Pokud mozek není nacvičen na tento typ myšlení (a současné
školství dělá všechno pro to, aby nebyl), pak není divu, že někomu
psaní nejde nebo s ním bojuje. Ale dobré
nápady nebo jedinečné znalosti stojí za to ostatním
sdělit! A v tom Vám umíme pomoci.
Pokud na psaní "nemáte buňky" nebo čas, nedovolte, aby
Vám to zabránilo ve Vašem rozletu.
|